Arunda a Velikonoční zázrak v rákosí

Bylo nebylo, na břehu klidného jezera nedaleko Gyirmótu žila maličká víla v zlatomodrém šatu: Arunda, strážkyně rákosí. Se svými jemnými, průsvitnými křídly se každé ráno vznášela nad hladinou a pečovala o rákos, ryby i tajemství jezera.

Arunda měla také nejlepšího přítele, Freda, zeleného ještěra, který vždy posedával na sluncem vyhřátém kameni a pozoroval, jak víla sbírá květy levandule, aby si z nich připravila svůj oblíbený sirup.

– Arunda, proč se dnes tolik usmíváš? – zeptal se jednoho rána Fred.

– Protože se blíží můj nejoblíbenější svátek! – zasmála se víla. – Velikonoce!

A skutečně, Arunda se na toto období každý rok těšila. Nejen proto, že rákosí ožívalo, ale také proto, že jí vzdálení příbuzní víl vždy poslali balíček…

…plný lahodných čokolád 🍫✨

Jak slunce vyšlo, přiletěla k nim třpytivá vážka.

– Ahoj Arunda! – zabzučela vesele. – Jsem Zizi, nesu novinku!

– Zizi! – zaradovala se víla. – Už dorazil?

– Ale jistě! – mrkla vážka a ukázala na druhý břeh jezera.

Tam stál milý malý hotel na břehu vody a v jeho zahradě se v trávě skrýval proutěný košík.

– Tam je tvůj velikonoční balíček! – řekla Zizi.

Arunda, Fred a Zizi se společně vydali na cestu. Na hladině jezera se třpytilo zlaté světlo a rákosí šumělo, jako by také slavilo.

Když dorazili, Arunda opatrně otevřela košík. Uvnitř byla čokoládová vajíčka, každé s jiným vzorem.

– To je ten nejlepší den! – zatleskala radostí.

Fred už si olizoval pusu:
– Dostanu taky?

– Samozřejmě! – zasmála se Arunda. Vždyť i čokoláda chutná lépe, když se sdílí s přáteli.

Zizi nad nimi radostně kroužila:
– Ať žije přátelství!

Arunda, Fred a Zizi se pak společně vydali k hotelu a vešli na recepci. Tam se setkali s velikonočními vyslanci: Zajíčkem a Beránkem, kteří je s úsměvem vítali s lahodnými čokoládami.

A tak se Velikonoce staly nejveselejším svátkem v celém rákosí. 🐣✨

Pokud se chceš zúčastnit dobrodružství, vyzvedni si na recepci papír k hledání pokladu!